May 2011

Květa Zahrádková

31. may 2011 at 22:15 | Kate |  The sims 2
Tenokrát tu mám jeden sims příběh. Dlouho jsem váhala jestli to sem vůbec dál, ale nakonec proč, ne? Ten koho to nezajímá číst přeci nemusí. Saad se nebudete nudit. Nevím jestli mám psát pokračování, asi počkám co na to budete říkat- jestli si to přečtete. Tady máte článek z blogu babči Květy, píše něco o sobě.

Blog diary

22. may 2011 at 20:59 | Kate |  Blog world
Toto, téma mě napadlo úplně náhodou, a sama jsem byla překvapená kolik mě toho napadlo. Snad se nebudete nudit. Spousta blogerů si píše blogové deníčky. Proti deníčkům nic nemám, vždy záleží na tom o čem píšete. Rozdělení deníků jsem použila hlavně proto, aby se mi lépe psalo a aby nebyl článek nepřehledný.

Blogové deníky, podle toho co do nich píšete, můžou být buď obecné a nebo osobní, někteří blogeři o sobě píšou všechno, jiní skoro všechno, a někdo napíše jen základní informace. O jakým denících vlastně píšu? Zaměřila jsem se na deníkové články, i když málokdo má blog jen jako deník, většinou přidávají blogeři i jiné články, nebo fotky. Za hodně osobní považuji deníky do kterých píšete podrobně všechno co se za den stalo, s kým, případně o čem jste se bavili. Často do takových deníků blogeři píšou i to, co by někomu v realitě nevyprávěli (nebo to co by vyprávěli jen nejbližším přátelům).

Jako deníky do kterých píšte skoro všechno bych označila deník do kterého napíšete co jste za den dělali. Ale například místo vypisovnání lidí se kterými jste se bavili, použijete pojem "kámoši". Nepopisujete svůj den detailně, napíšete např. Co s stalo zajímavýho, kde jste byli, o něčem se rozepíšete víc o něčem míň.

Obecný deník bych popsala jako deník do kterého napíšete stručně. Píšete to co by jste řekli třeba při rozhovoru. Např. Zajímavosti, co jste dělali po škole, nebo že jste třeba psali písemku. Občas se třeba zamyslíte na nějaké téma ale v takovém deníku nepopisujete situaci příliš podrobně.

Dále je tu otázka o čem v deníku (ne)psát.
Neměli by jste na blogu nikoho přímo pomlouvat. Když už pomlouváte tak napsat spíš "jedna holka" nebo nějakou přezdívku, než aby jste psali její jméno. Nikdy nevíte kdo na váš blog přijde. Žádný blog není 100 % anonymní a čím víc toho o sobě napíšete, tím je větší možnost že se o blogu "osoba kterou jste pomlouvali" dozví. Asi je vám jasný že pokud budete na blogu ztrapňovat své kámoše, nebudou mít radost. Jak moc chcete být osobní je samozřejmě na vás..já bych např. jméno, telefon, FB, nebo adresu na blog nepsala, ale to je každého věc. Pokud chcete mít anonymní deníček, asi si na blog tyto osobní informace nenapíšete.

Anonymní nebo veřejné?
Je možný že nkde nerozhlašujete že nějakej blogovej deník máte. Třeba ho máte v tajnosti. Když se vás někdo zeptá jestli nemáte blog? Buď řeknete že máte, a povíte jaký. Nebo řeknete že nemáte. Na záporné odpovědi nemusí být nic vláštního, každý přece nemá blog. Ale chcete svým přátelům lhát? Co když se na tu lež potom přijde? Ptáte se jak? Třeba, ktdyž je kámoška u vás, nádohou uvidí váš blog mezi oblíbenýma, nebo pokud na blog píšete ve škole, může si všimnout. Nebo třeba úplně náhodou přes naše SB. Možností je spousta. I když taky vůbec nemusí zjistit že blog máte. Klidně můžete mít anonymní blog několik let. Ale netrvrďte mi že když o blogu řeknete jedné kámošce, můžete jí na 100 % věřit. Tím nechci říct že vaše kámoška by schválně o vašem blogu něco rozkecala, ale může jí to náhodou vypadnout. Jenže určitě to znáte, ten kdo to zaslechne začne se zvědavě ptát "Ty máš blog..?". Odpověď jako "Nic ti do toho není." "Žádný nemám." nebo "¨Jo, ale nechci aby na něj někdo chodil." se obvykle nevyplácí.Tedy, pokud nechcete tu osobu naštvat.

Je tu samozřejmě možnost že o žádný "anonymní deníček" nestojíte a několika přátelům o blogu povíte. Třeba hned po tom, co si blog založíte. Někdo řekne o blogu pár nejbližším, někdo všem spolužákům a známím. Záleží na tom, jak moc je blog osobní, ale pokud vám nevadí že si váš deník přečtou, tak já nemám nic proti.

Ráda bych se zeptala: Píšete/psali jste si blogový deník? Ví o vašem deníku přátelé, nebo je anonymní? Proč si deník píšete?
Zdroj obrázků: deviantart.com

Zmrzky

15. may 2011 at 14:10 | Kate |  Food
Kdo by neměl rád zmrzlinu?
Existuje spousta příchutí od klasických (vanilka, čokoláda, jahoda..) až po exotické (mango, mátová, kávová..) Nemám ráda všechny příchutě zmrzky ani nemám jednu nejoblíbenější- mám ráda víc příchutí.

Zmrzlina patří k létu, nedovedu si představit že bych ji třeba o prázninách neměla. Kupuju si ji ale i na jaře, když je teplo. Zmrzka se prodává snad všude- na koupáku, ve stáncích, v obchodě, snad ani není město ve kterém by se nikde neprodávala zmrzlina. Samozřejmě můžete jíst zmrzku i doma. Nebo si můžete dát zmrzlinový pohár.
Mám ráda kopečkovou zmrzlinu. Nevím jak u vás, ale v našem městě stojí kopeček kolem 10 kč a ještě si prodavačky dávají pozor aby se náhodou nepředali- takže jsou kopečky hodně malé :D

Poslední dobou si častěj kupuji točenou zmrzku. Není o moc dražší než kopečková a je rozhodně větší. Navíc můete zkombinovat 2 příchutě, já si dávám vanilkovo-jahodovou. Ale u točené zrmzliny je jinak výběr příchutí malý.

Pokud jste byli např. v Itálii, Chorvatsku mohli jste si všimnout že jejich kopečky zmrzliny jsou o hodně větší než naše.

Mám ráda i nanuky a ledňáky. Jen otázka--je nějaký rozdíl mezi lednákem a nanukem? :D Máme spousta druhů- ovocné-vodové, smetanové, různé typy a příchutě.

Máte rádi zmrzlinu, jaká je vaše oblíbená?

Time and everything

13. may 2011 at 17:04 | Kate |  Life
Po dlouhé době zase píšu. Ne, nebudu se vymlouvat, ale pokusím se psát častěj. Venku je nádherně sluníčko a já se těším na prázniny. Asi víte, že dnes je pátek 13, nevím jestli někdo věří že je to nešťastný den, ale já určitě ne. Ale stejně se mi pátky 13 zdají něčím vyjímečné.

Když jsem s blogem začínala, neuměla jsem si představit že bych u článků měla tolik komentů co teď. Taky návštěvnost je už větší. Děkuju vám, jsem ráda že sem všichni chodíte, i když články píšu tak jednou za týden. Přes blog jsem se seznámila s novýma lidma a víc jsem poznala ty co už jsem znala (zní to složitě, ale snad pochopíte). I když důležitější než blogovej svět je realita.

Čas je pouze prostředek pro plnění našich snů... Obrázky

Co je to vlastně čas? Jak dlouhá je jedna minuta? Někdy trvá minuta dlouho, jindy se vám zdá že uběhla příliš rychle. O prázninách jako by plynul čas rychlej, než když sedíte ve škole. Čas plyne, tiše a nenápadně, ale když se ohlédnete uvidíte co se změnilo. Pokud se vám zdá rok jako krátká doba, vzpomeňte si jací jste před rokem byli, jací byli lidé kolem vás. Určitě se spousta věcí změnila. Když se koukám na starý fotky, zdá se mi až neskutečný že to malý mimino jsem byla já. Připadá mi neuvěřitelný že za 4 roky budu dospělá. Často si připadám mladá, ale když si vzpomenu jak jsem brala lidi z 8 třídy když jsem byla prvňák, tak se mi zdáli o hodně starší a velcí. Se svýma spolužákama chodím do třídy už 3 roky a neumím si představit že jednou budeme každý někde jinde, že za 5 let už je neuvidím. Nechtěla bych umět cestovat v čase, jednak si myslím že to není možné, a jednak bych nechtěla nic změnit. Každý dělá chyby, ale minulost nemůžeme změnit, měli bychom se jí tedy přestat trápit. Žijte přítomností, ale nezapomínejte se z chyb minulosti poučit.

Několik citátů o čase:

*Časy se mění, a my se měníme s nimi.*
*Nemáme čas být sami sebou. Máme jen čas být šťastni.*
*Stěžujeme si, jak máme málo času, ale jednáme tak jako bychom ho měli nekonečně mnoho*.

*Čas, že jsou peníze? Zkuste si uložit v bance mládí a vyzvednout si je po padesáti letech*.

Smile

1. may 2011 at 20:10 | Kate |  Feelings
Napsala jsme něco o úsměvu, přidala jsem moje oblíbené citáty. Nevím proč, chtěla jsem psát na toghle téma, i když článek není tak dlouhej jako obvykle, snad se vám bude líbít :)
"Nikdo není tak chudý aby nemohl darovat úsměv a nikdo není tak bohatý, aby se bez úsměvu obešel."
Úsměv je pro spoustu lidí obyčejná, běžká věc. Ale každý úsměv je jiný, každý má své kouzlo. Úsměv dokáže hodně, usmíváme se když jsme šťastní, když máme radost, nebo třeba když jsme s lidmi které máme rádi. Úsměvem někdy chceme dát najevo že se nám někdo líbí. Asi každého potěší když se na něj někdo usměje. Svět by byl hezčí kdyby se na sebe lidé víc usmívali.

"Nikdy se nepřestávej usmívat, protože nevíš, kdo se může do tvého úsměvu zamilovat!"

Taky se říká "Usmívej se na toho, kdo ti nejvíc ublížil, ať nevidí, jak moc to bolí." Usmát se na toho kdo vám nejvíc ublížil je těžké, musíte být silní aby jste to dokázali. I když neupřímný úsměj není pravý úsměv. Nedokážu se moc dobře přetvařovat, takže když nemám dobrou náladu asi mě s úsměvem nepotkáte.


Usměvaví lidé jsou hezčí než ti co se mračí. Možná jste už slyšeli že někdo řekl "Ten/ta se krásně usmívá.".Častá odpověď na otázku co se nám na někom líbí bývá.. "úsměv". Jaký úsměv je ten nejkrásnější? Nevím jestli je nejkrásnější "zubatý" úsměv, okouzlující úsměv, poloúsměv, smutný úsměv, optimistický úsměv nebo nějaký jiný. Nejkrásnější je asi úsměv člověka, kterého milujete. Pokud nikoho takového nemáte, tak třeba úsměv přátel.
Úsměv přátel vás dokáže i podpořit, zvedne vám náladu když jste smutní. Stejně tak vám může ale zlepšit náladu že se na vás usměje někdo koho vůbec neznáte.


"Úsměv trvá chvilku, ale někdy se na něj vzpomíná celý život. "

"Nikdo není opravdu dobře oblečen, nenosí-li na tváři úsměv. "
"Úsměv je levnější než elektřina a dává více světla. "
"Den bez úsměvu je ztracený den."