December 2012

Art

12. december 2012 at 23:11 | Kate |  Things
"Life beats down and crushes the soul and art reminds you that you have one,"― Stella Adler

Můj oblíbený citát, který vyjadřuje podstatu umění stručně a jasně.
Co si představím, když se řekne umění? Hudbu, obrazy, knihy, tanec, divadlo, filmy, fotografie…

Nemůžu to nijak dokázat, ale myslím si, všechny tyto věci dělají život hezčím. Díky umění můžete vnímat světlou nebo naopak temnou stránku věcí. Především si všímáte krásy. Bylo by naivní napsat, že na každé ošklivé věci se dá najít něco krásného. Nedá. Na světě je spousta hnusných neuměleckých věcí. Ale i ty může zachytit umění. Jde o to, že většina lidí se nad uměleckými díly, filmy a texty zamyslí.

Tumblr_m7hlzrcjyy1rnmy1ho1_500_large_large
[foto] weheartit.com
Bylo by hezké, kdyby se každý člověk narodil s nadáním pro nějaké umění. Každý by uměl něco jiného - někdo by krásně kreslil, někdo by dobře tančil, někdo by se stal slavným spisovatelem. Tak nějak to vlastně je. Ale talent ani nadání nemá každý, někdo prostě nic uměleckého nevytvoří. To nevadí. Když něco tvoříte a baví vás to, nemusíte s tím přestat jen proto, že nemáme talent. Protože jestli máte rádi umění a nedobrovolně se ho vzdáte, dřív nebo později vám začne chybět. Tedy, alespoň myslím. Mně by umělecká tvorba chyběla.

Když jsem byla menší, hrála jsem na flétnu. Od malička jsem ráda kreslila, dva roky jsem chodila do výtvarky. Ted' kreslím/maluju hlavně ve škole. Když něco nakreslím a někomu se to líbí, tak mám radost, i když vím, že mé kresby mají nedostatky. Znám plno lidí, co jsou mnohem lepší než já. Ale baví mě to. Svoje obrázky rozhodně nepovažuju za umění, ale kreslení (a malování) je umění. Baví mě to, ale do výtvarky, kde jsme kreslili většinou tužkou podle předlohy (sklenice, boty a podobně) bych znova chodit nechtěla. Chvíli jsem chodila do dramaťáku, to mě bavilo opravdu hodně. Celkem ráda píšu příběhy, ale nikde je nezveřejnuji (kromě školních slohovek) a jak vidíte, píšu i články [které se rozhodně nedají považovat za umění]. Těžko mohu posoudit, jestli jsem nějak umělecky nadaná. Nemyslím si to o sobě. Ale baví mě dělat věci, které s uměním souvisí nebo jsou považovány za umělecké.

Netvrdím, že se nějak vyznám v umění nebo, že jsem umělecky nadaná. Ale mám umění ráda.
Neumím si přestavit svět bez umění. Kdyby neexistovaly žádné filmy, knihy, hudba, fotky. Nebyly by žádné koncerty, kina ani divadla. Umění se nějakým způsobem dotýká každého člověka. Je smyslem umění únik z reality? Přiblížení osudů a životních příběhů jiných lidí? Krása? Snaha ukázat věci jinak, než je lidé vidí? Mimo to všechno jde také o peníze. Nejen sběratelům uměleckých děl a lidem co investují do umění. Prodávají se CD, vstupenky do kina a na koncerty, knihy atd. Cílem [autorů] umění rozhodně není jen dělat život krásnějším.

Nakonec si ale myslím, že: To co je na umění skvělé to co vás donutí nad věcmi přemýšlet, obdivovat je, všímat si detailů, vnímat krásu, příběh nebo poselství uměleckého díla... tohle všechno předčí negativa, která jsou s uměním spojená. Věřím, že díky umění je svět lepší.

Books in my thoughts ▼ The Carrie Diaries

9. december 2012 at 17:15 | Kate |  Books in my thoughts
Už pár dní si říkám, že bych měla napsat. Mám tu další příspěvek do projektu knihy v mých myšlenkách. Autorkou tohoto projektu je Abyss.

Deníky Carrie B.

Candance Bushnell

1. Proč jsem si vybral/a právě tuto knihu?
Zaujala mě krásná obálka. Věděla jsem, že román o holce z posledního ročníku střední školy mě bude bavit. Doma mám druhý díl, který jsem ještě nedočetla.
2. Definujte knihu až dvěma slovy (přídavným nebo podstatným).
Něco dokázat
3. Definujte knihu jedním slovem (slovesem nebo citoslovcem).
Žít [možná je to zvláštní slovo, ale mě se ke knize prostě hodí]
4. S jakou postavou bych se ztotožnil/a, případně kým bych chtěl/a nebo naopak nechtěla být.
Nechtěla bych být Carrie. Zažila několik nepříjemných věcí, její život jí nezávidím. Měla sice pár opravdových přátel, ale taky několik falešných...
5. Pokuste se v každém příběhu něco vyšvihnout, ať už je třeba i opravdu velmi špatný, najděte v něm alespoň jedno positivum.
Čtivý, zábavný příběh, který mě ani chviolku nenudil. Carrie mi byla sympatická.
6. A naopak najděte jedno negativum, ale pouze jedno, cílem je uvědomit si, co Vám na knize vadilo nejvíce, nemusí to být jen chyba v knize (spisovatelce), ale třeba i v chování postav.
Občas mi vadilo, že se příběh odehrává v roce 1989, takže Carrie neměla ani mobil ani pc. Chvíli mi trvalo, než jsem si na to zvykla.
7. Hodnocení: 4/5